Nivy

Nivy: zlínská čtvrť vil, cestovatelů a velkých zahrad

Nivy jsou úplně jiným příběhem než sousední Vršava. Zatímco Vršava vyrostla ze staré zemědělské osady a mlýnů, Nivy jsou především produktem moderního Zlína 20. století.

Nevznikly jako dělnická kolonie typických baťovských domků. Rozvíjely se postupně jako klidnější vilová oblast pro lékaře, vedoucí pracovníky, umělce a další obyvatele, kteří si mohli dovolit individuálně navržený rodinný dům. Nejznámějšími obyvateli se později stali cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka.

Poznámka k vymezení: Město dnes používá společnou místní část Vršava, Nivy. Její hranice nejsou totožné s historickou či urbanistickou čtvrtí Nivy. Čiperova vila například stojí na Burešově, přesto ji město řadí mezi památky společné místní části.

Nejdříve tu byly nivy – nikoliv městská čtvrť

Na rozdíl od Vršavy nejsou Nivy historickou vesnicí ani bývalou samostatnou obcí. Před městskou výstavbou šlo o pozemky na svazích severně až severovýchodně od staršího Zlína.

Název niva obecně označuje rovnější nebo úrodnou půdu, louku či pole. Pro přesný původ zlínského místního názvu však použité veřejné prameny neposkytují jednoznačný historický doklad. Není proto správné z obecného významu slova automaticky vytvářet konkrétní příběh o pojmenování zdejší čtvrti.

Oficiální stránka města uvádí, že čtvrť Nivy vznikala až v první polovině 20. století a jako vilová oblast se dále rozšiřovala. Město Zlín – Vršava, Nivy

Zlín roste a hledá nové místo k bydlení

Na začátku 20. století se Zlín rychle měnil. Rozvoj Baťových závodů přiváděl nové pracovníky, techniky, lékaře, úředníky i vedoucí zaměstnance. Město potřebovalo stále více bytů a rodinných domů.

Nejznámější baťovské obytné čtvrti vznikaly jako plánované soubory standardizovaných domků. Nivy se vyvíjely odlišně. Parcely byly větší, terén členitější a jednotlivé domy často vznikaly podle samostatných projektů.

Výsledkem nebyla jednotná síť stejných staveb, ale pestrá vilová čtvrť. Domy spojovalo především zasazení do zeleně, zahrady a snaha využít výhledy ze svahů.

Dobový a pozdější charakter Niv bývá spojován zejména s bydlením lékařů a dalších společensky významnějších profesí. Označení „čtvrť lékařů“ je však zjednodušující: ne každý zdejší dům patřil lékaři a sociální složení oblasti se postupně měnilo.

První významná vila: dům budoucího Zikmunda

Jedním z nejdůležitějších dokladů rané výstavby na Nivách je dnešní Zikmundova vila.

Původní funkcionalistický dům vznikl v letech 1934–1935 jako firemní obydlí pro Josefa Januštíka, prvního hejtmana nově vytvořeného zlínského okresu. Investorem byl Baťův podpůrný fond a projekt připravilo stavební oddělení firmy Baťa. Autor původních plánů není uveden.

Dům se od běžných baťovských rodinných domků odlišoval:

• měl velkou zahradu;
• světlou břízolitovou fasádu;
• plochou střechu;
• dlouhé pásové okno;
• výraznější a komfortnější vnitřní dispozici.

Čtvrť tehdy teprve vznikala. Vila stála v mírném svahu a kolem ní bylo mnohem méně domů než dnes.

Elmar Klos a neobvyklý řetězec majitelů

V roce 1942 dům koupil režisér a scenárista Elmar Klos, pozdější držitel Oscara za film Obchod na korze. Klos byl synem Marie Januštíkové z jejího prvního manželství.

Josef a Marie Januštíkovi přesto v domě nadále bydleli. Elmar Klos jej sám trvale neobýval.

K rozhodující změně došlo roku 1953, kdy se Januštíkovi museli ze Zlína odstěhovat. Klos následně dům prodal Miroslavu Zikmundovi.

Jediná vila na Nivách tak během dvou desetiletí propojila tři velmi rozdílné světy:

1. veřejnou správu první republiky;
2. československý film;
3. cestovatelskou dvojici Hanzelka a Zikmund.

Příchod Miroslava Zikmunda

Miroslav Zikmund koupil vilu 26. března 1953. Podle historie nadačního fondu jej zaujal především dům obklopený vzrostlou zahradou.

Následnou přestavbu navrhl zlínský architekt Zdeněk Plesník. Na interiéru spolupracoval designér Miroslav Navrátil. Dům otevřeli směrem do zahrady, doplnili pracovní a archivní prostory a vytvořili interiér odpovídající životu cestovatele, fotografa a autora knih.

Miroslav Zikmund ve vile žil téměř sedmdesát let. Nebyl to pouze soukromý dům, ale také pracoviště a místo setkávání. Zikmund zde uchovával knihy, fotografie, filmy, cestovní předměty a rozsáhlý archiv.

Vilu navštěvovaly osobnosti kultury, veřejného života a disentu. Nadační fond mezi hosty připomíná například Václava Havla, Soňu Červenou, Ludvíka Vaculíka, manžele Zátopkovy nebo Miloše Formana. Zikmundova vila – příběh domu

Hanzelkovi stavějí v sousedství

Jiří Hanzelka s manželkou nějakou dobu bydleli u Zikmundových. Následně získali nedaleký pozemek a zadali Zdeňku Plesníkovi návrh vlastní vily.

Projekt vznikal souběžně s přestavbou Zikmundova domu. První společná skica obou vil, propojených úzkou cestou, pochází z března 1953. Hanzelkova vila byla postavena v letech 1954–1955 a kolaudována v lednu 1956.

Oba domy měly podobné požadavky:

• pracovnu;
• knihovnu;
• archiv;
• fotokomoru;
• prostory pro střih a zpracování filmů;
• výrazné propojení se zahradou.

Architektonicky jsou však odlišné. Zikmundova vila působí jako přirozená součást zahrady, zatímco Hanzelkův dům byl navržen jako výraznější, stupňovitě komponovaná dominanta svahu.

Na střeše Hanzelkovy vily se v době jejího původního užívání nacházela vysílačka. Dům obsahoval také tři archivy, velkou pracovnu, knihovnu, tělocvičnu a prostor navržený s ohledem na zvuk varhan. Zlínský architektonický manuál – Hanzelkova vila

Hanzelkova vila mění funkci

Hanzelkovi svůj dům užívali jen krátce. Roku 1958 jej Jiří Hanzelka předal československému státu. Město výměnou poskytlo finanční prostředky na další expedici Hanzelky a Zikmunda do Asie a Oceánie, uskutečněnou v letech 1959–1964.

Podmínkou převzetí domu bylo zřízení zařízení pro děti. Vila byla přestavěna na jesle, později zde působil dětský stacionář. Úpravy výrazně změnily původní interiér a některé části exteriéru.

Hanzelkova vila proto není dochována tak autenticky jako Zikmundova. Přesto je významným příkladem individuální vilové architektury 50. let.

Nivy ve druhé polovině 20. století

Po válce se čtvrť dále zaplňovala rodinnými domy. Starší vily byly postupně obklopeny mladší zástavbou a původně volnější krajina se měnila v souvislou rezidenční oblast.

Výstavba ale neprobíhala najednou. Nivy proto dodnes nemají jednotný architektonický styl. Vedle meziválečných funkcionalistických vil stojí:

• rodinné domy z 50. a 60. let;
• pozdější domy ze 70. a 80. let;
• stavby a přestavby po roce 1989;
• současné individuálně navržené domy.

Čtvrť si přesto uchovala společné znaky: členitý terén, větší podíl zeleně, zahrady a převahu nízkopodlažního bydlení.

Nivy po roce 1989

Po roce 1989 pokračovalo zastavování volných parcel a modernizace starších domů. Část původních staveb byla přestavěna, rozšířena nebo nahrazena novostavbami.

Proměňoval se také vztah k architektonickému dědictví. Zikmundova vila byla prohlášena kulturní památkou a začala být chápána nejen jako soukromý dům, ale jako autentický doklad života významného cestovatele.

V roce 2020 Miroslav Zikmund vilu prodal zlínskému podnikateli a mecenáši Čestmíru Vančurovi. Ten založil Nadační fond Zikmundova vila, který o dům, zahradu i jejich vybavení pečuje a postupně je zpřístupňuje veřejnosti.

Nivy dnes

Dnešní Nivy jsou klidnou rezidenční čtvrtí v blízkosti centra. Nemají vlastní náměstí ani výraznou obchodní ulici. Jejich charakter vytvářejí především domy, zahrady, svažitý terén a výhledy na město.

Pro obyvatele jde o vyhledávanou obytnou lokalitu. Pro návštěvníka jsou Nivy zajímavé především jako:

• ukázka individuální zlínské vilové výstavby;
• domov cestovatelů Hanzelky a Zikmunda;
• čtvrť, v níž se prolíná meziválečná a poválečná architektura;
• klidná procházková oblast bez masového turistického provozu.

1. Zikmundova vila

Nejvýznamnější turistický cíl Niv stojí v ulici Žlebová. Z ulice působí poměrně nenápadně; hlavní kouzlo domu se skrývá v jeho propojení se zahradou a v autenticky dochovaném interiéru.

• Adresa: Žlebová 2894
• GPS: 49.234240, 17.676917
• Zikmundova vila na Mapy.com
• Oficiální stránky a vstupenky
• Záznam ve Zlínském architektonickém manuálu

Fotografie: Zikmundova vila. Zdroj fotografie: Nadační fond Zikmundova vila; převzato z fotogalerie ZLIN.CZ. Samostatný autor snímku není uveden.

Co je na ní zvláštní

Nejde o uměle vytvořené muzeum cestování. Dům si zachoval velkou část prostředí, v němž Miroslav Zikmund skutečně žil a pracoval: knihovnu, pracovnu, filmové vybavení, nábytek i předměty z cest.

Vstup na pozemek a do vily je možný pouze při vypsané prohlídce nebo veřejné akci. Vstupenku je potřeba koupit předem online. V roce 2026 vila nabízí několik typů komentovaných programů. Program návštěv v roce 2026

2. Hanzelkova vila

Jen několik desítek metrů od Zikmundovy vily stojí dům Jiřího Hanzelky. Obě stavby navrhoval Zdeněk Plesník prakticky souběžně a původně je spojovala úzká cesta.

• Adresa: Žlebová 1590
• GPS: 49.234843, 17.676433
• Hanzelkova vila na Mapy.com
• Zlínský architektonický manuál

Fotografie: vila Jiřího Hanzelky. Zdroj: obrazová reportáž Aktuálně.cz – Zlín, sever. Autor fotografie není ve výsledku vyhledávání jednoznačně uveden.

Hanzelkova vila není běžným turistickým objektem. Její prohlížení je proto omezeno na pohled z veřejné komunikace a případné výjimečné akce. Je nutné respektovat současné využití domu a soukromí jeho uživatelů.

3. Žlebová: ulice dvou cestovatelů

Žlebová je nejzajímavější ulicí pro poznání historie Niv. Není monumentální třídou; působí spíš jako klidná cesta vinoucí se zelení.

Právě zde lze nejlépe pochopit, proč si cestovatelé vybrali Nivy. Domy stojí ve svažitém terénu, jsou obklopeny zahradami a přitom se nacházejí nedaleko centra města a tehdejších filmových ateliérů na Kudlově.

Podle Zikmundových vzpomínek měla při rozhodování o přestěhování do Zlína sehrát roli také možnost projet na lyžích z hotelu Moskva až k filmovým ateliérům. Jde o vzpomínku zaznamenanou Zlínským architektonickým manuálem, nikoliv o úředně doložitelný důvod.

4. Ulice Nad Nivami

Nad Nivami patří k výše položeným částem vilové oblasti. Při procházce je zde patrná postupná stavební proměna: starší domy se střídají s novějšími přestavbami a současnou individuální architekturou.

• Orientační poloha ulice Nad Nivami na Mapy.com

Z veřejné komunikace lze sledovat především práci se svahem, terasami a zahradami. Jednotlivé domy jsou soukromé a bez archivního ověření není vhodné jim připisovat konkrétní původní majitele nebo rok výstavby.

5. Čiperova vila – doporučené prodloužení trasy

Čiperova vila není součástí nejužšího historického jádra Niv. Stojí na Burešově, ale město ji uvádí mezi památkami společné místní části Vršava, Nivy. Pro návštěvníka představuje logické pokračování procházky po severních zlínských vilách.

Vilu si nechal postavit ředitel firmy Baťa, zlínský starosta a pozdější ministr Dominik Čipera. Architekt Vladimír Karfík ji navrhl v letech 1939–1942.

Dům je výrazně větší než běžné vily na Nivách. Původní pozemek měl více než osm hektarů a zahrnoval také část lesa na Šestákově vršku. Součástí areálu byl domek správce a zahradníka.

• Adresa: Burešov 3675/4
• GPS: 49.235297, 17.690419
• Čiperova vila na Mapy.com
• Oficiální historie Čiperovy vily
• Památkový katalog

Fotografie: Čiperova vila po obnově. Zdroj: Kulturní a kreativní centrum Zlínského kraje v Čiperově vile. Autor fotografie není u náhledového snímku uveden.

Od rodinného domu k dětskému domovu

Vila byla dokončena roku 1942, rodina ji však užívala jen krátce. V letech 1945–1947 přešla za nedobrovolných okolností na Podpůrný fond firmy Baťa a následně sloužila dětem.

Od roku 1948 až do roku 2024 zde působil dětský domov a později také centrum pro postižené a ohrožené děti.

V letech 2024–2025 prošel areál rozsáhlou obnovou. Kolaudace kulturního a kreativního centra proběhla 15. prosince 2025. Dnes se zde nachází stálá expozice, kreativní ateliéry a společenské sály.

Podle turistického portálu je v roce 2026 expozice otevřena denně mimo pondělí, obvykle od 10.00 do 12.30 a od 13.00 do 18.00. Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální provoz. Visit Zlín – expozice Čiperovy vily

Domy nejsou stejné

Na Nivách nelze hledat jediný vzor domu. Hodnota čtvrti spočívá právě v rozmanitosti:

Zahrada je součástí domu

U významných vil nebyla zahrada pouhou výplní volné parcely. Architekti s ní pracovali jako s pokračováním obytného prostoru.

Zikmundova vila se otevírá směrem do zahrady a využívá přímý kontakt interiéru se zelení. Hanzelkův dům je naopak výrazněji zasazen do modelovaného svahu. Jeho zahrada byla původně koncipována jako sad doplňovaný keři a jehličnany.

Svah není překážka

Řada domů využívá výškové rozdíly k vytvoření teras, částečně zapuštěných podlaží a výhledů. U Hanzelkovy vily činí rozdíl terénu na délku stavby téměř sedm metrů.

Při procházce proto stojí za pozornost nejen fasády, ale také způsob, jakým jsou domy posazeny vůči ulici a zahradě.

Kratší okruh po Nivách

1. Začátek u zastávky Padělky I.
2. Výstup ulicí Žlebová.
3. Zikmundova vila.
4. Hanzelkova vila.
5. Pokračování klidnými ulicemi vilové čtvrti.
6. Návrat směrem k Sokolské nebo centru.

Délka závisí na zvolené variantě, ale samotný okruh kolem obou cestovatelských vil lze zvládnout přibližně za hodinu.

Delší vilový okruh

K základní trase lze připojit:

• další ulice Niv;
• Čiperovu vilu a její park;
• sestup k Vršavě;
• tenisový areál;
• trasu podél Fryštáckého potoka.

Tím vznikne půldenní procházka spojující tři vrstvy severovýchodního Zlína: vilové Nivy, reprezentativní Burešov a sportovně-obytnou Vršavu.

Pravidla ohleduplné návštěvy

Nivy jsou především obytnou čtvrtí. Většina architektonicky zajímavých staveb je soukromá nebo slouží sociálním a veřejným institucím.

Proto je vhodné:

• zůstávat na veřejných cestách;
• nevstupovat do zahrad bez pozvání;
• nefotografovat obyvatele ani interiéry přes okna;
• respektovat provoz zařízení pro děti;
• u Zikmundovy a Čiperovy vily využít oficiální návštěvní program.

Na Nivách není nejzajímavější jediná slavná stavba. Pozoruhodné je spojení domů, zahrad a lidí, kteří zde žili.

Na několika stech metrech se potkávají příběhy:

• prvního zlínského okresního hejtmana;
• oscarového režiséra Elmara Klose;
• cestovatelů Hanzelky a Zikmunda;
• architekta Zdeňka Plesníka;
• designéra Miroslava Navrátila;
• poválečných dětských zařízení;
• dnešní péče o architektonické dědictví.

Vršava vypráví příběh proměny vesnické osady v městskou čtvrť. Nivy vyprávějí příběh moderního Zlína prostřednictvím domů a jejich obyvatel.